Objev mezinárodního týmu pod vedením vědců z CEITEC Masarykovy univerzity by mohl zásadně zlepšit léčbu rakoviny. Vyvinuli nové molekulární útvary, které mohou pomoci lépe zacílit léčivé látky na rakovinné buňky, čímž se zvýší účinnost léčby.
Obyčejný bramborový škrob svými optickými vlastnostmi předčí i nanomateriály. Škrobové zrno díky své struktuře funguje jako mikročočka, která dokáže optický svazek současně zaostřit, změnit jeho polarizaci a ještě ho roztočit do světelného víru, zjistili vědci z Vysokého učení technického v Brně (VUT) a Univerzity Palackého v Olomouci.
Dopad větrných elektráren na populace ptačích druhů je sice poměrně malý, ale existuje. Věda hledá řešení, který by ho mohlo ještě snížit. S jedním přišli čeští ornitologové.
Komunikace neprobíhá jen mezi lidmi, ale i mezi jednotlivými buňkami v těle. Vyměňují si mezi sebou řadu informací, reagují na to, co se děje v jejich okolí, a tomu pak přizpůsobují své chování. Problém nastává v okamžiku, když se jedná o rakovinné buňky, které si právě prostřednictvím tajných depeší navzájem radí, jak růst, metastazovat do dalších míst v organismu, ale i jak nejlépe přežít a bránit se léčbě. Českým vědcům se nyní podařilo detailně popsat, jak takový „buněčný mailing“ funguje,