Do kolonky „Povolání“ si kandidáti mohou napsat v podstatě, co chtějí. Podle toho budou hlasovací lístky vypadat - v letošních volbách ale možná naposledy.
KOMENTÁŘ / Kromě sledování průzkumů volebních preferencí a úvah o podobě příští vlády zaměstnává v poslední době média i debata o možné volební účasti. Podle agentury Median by nyní byla o šest procent nižší než v roce 2021. Nechuť jít k volbám je kupodivu největší nikoli mezi extremisty a odpůrci demokracie, ale mezi bývalými voliči koalice SPOLU, tedy lidmi vyznávajícími hodnoty liberální demokracie. Objevily se i proklamace oznamující rozhodnutí nejít volit, což svádí k úvahám o smysluplnosti
Předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová při oznámení spolupráce se Stačilo! ubezpečovala všechny, že žádný hlas levice tentokrát nepropadne. Je skutečně možné, že se toto hnutí dostane do Sněmovny, což by se samotné Sociální demokracii nepovedlo. Někteří levicoví voliči ale i tak nebudou mít komu dát svůj hlas. Stačilo! pro ně není.
KOMENTÁŘ. Na podzim nás čekají volby do Poslanecké sněmovny. Půjde v nich i o to, zda si Česko i nadále zachová svou prozápadní a proevropskou orientaci, svobodu, demokracii a bezpečnost. Anebo se zase vydáme ve větší či menší míře východním směrem, který tuto zemi v letech 1948–1989 brutálně poškodil ve všech aspektech lidského života a
Jako kdybychom vás nevarovali. Máloco tak spolehlivě zničí šance na volební úspěch jako vyslovená podpora Václava Klause. A stejně jsou někteří stále nepoučitelní. Třeba Filip Turek s Petrem Macinkou.
„U rozhodování, koho bude člověk volit, jsou klíčové vize politika a základní kroky, jak tuto vizi plánuje naplnit. Jinak není věrohodná,“ podotkl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem sociolog z PAQ Research Daniel Prokop. Dalšími aspekty, které dlouhodobě formují volbu, jsou podle něj ekonomika, debaty či politická aktivita. Soudí, že „voliči jsou chytřejší, než si o nich politici myslí“, je ale překvapivé, kolik je nerozhodnutých.