Premiér Petr Fiala (ODS, Spolu) a prezident Petr Pavel ve čtvrtek jednají o svých postojích k dění na Blízkém východě. Vláda podporuje Stát Izrael v jeho boji za existenci, Petr Pavel argumentuje neudržitelnou humanitární situaci v Gaze. „Naše politika vůči Izraeli je vyvážená,“ říká předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS, Spolu). „Skutky v Gaze naplňují definici genocidy,“ oponuje europoslanec Ivan David (SPD).
Šéfka komunistů a lídryně pseudokoalice Stačilo! Kateřina Konečná na sociálních sítích komentuje takřka každý krok vlády. A tak se vyjádřila i k prohlášení premiéra Petra Fialy, který dal jasně najevo nesouhlas české vlády s návrhem monitorovat korespondenci prostřednictvím platforem Messenger a WhatsApp. Na vulgární výpad Konečné zareagoval Jiří Lobkowicz, který napsal, že si česká politika zaslouží více než „hysterický křik a hospodské řeči“. Premiér Petr Fiala zveřejnil jasné stanovisko české
Brazilský prezident Luiz Lula da Silva v pátek částečně podepsal zákon, který podle ekologů urychlí deforestaci Amazonie. Z téměř 400 ustanovení, která zákon obsahuje, jich hlava státu 63 vetovala. Poslanecká sněmovna brazilského Národního kongresu o něm 17. července rozhodla většinou 267 poslanců ku 116, ironií osudu v Národní den ochrany lesů. Lulovo veto nyní bude moci většinově konzervativní Kongres buď přijmout, nebo přehlasovat.
Nejvyšší správní soud zamítl stížnost obce Branov proti novému národnímu parku Křivoklátsko. Soud rozhodl, že jde o politickou otázku, nikoli právní pochybení úřadů. O osudu parku nyní rozhodne Poslanecká sněmovna.
Zatímco česká politika není ve své komplexní podobě pro mnoho lidí úplně stravitelná, snaží se její představitelé zaujmout něčím stravitelnějším. Jídlem. Uvědomil jsem si, jak velkou roli hrají potraviny v rámci předvolební kampaně. Pro pořádek je třeba dodat, že v tom nejsme nějak výjimeční. „Opít voliče rohlíkem“ se doslova pokoušejí politici na celém světě. U nás je to s pořádnou dávkou regionálních příchutí.
Dva měsíce před volbami do Sněmovny je to pro strany a hnutí první klíčový termín. V úterý v 16 hodin jim vypršela lhůta pro podání kandidátek. Do Sněmovny chce kandidovat 28 politických uskupení, o šest více než před čtyřmi lety. A podle dosavadních předvolebních průzkumů může být Poslanecká sněmovna po volbách ještě více roztříštěná.
Vystěhované stoly a lavice, na zemi chybí koberce, dráty trčící ze země i ze stěn, odkryté průduchy klimatizace, místo kamer jen díry po šroubech. Jen málo v těchto dnech připomíná, že v tomhle sále zasedá Poslanecká sněmovna. Až do konce prázdnin se bude sál rekonstruovat. Pak bude opět připraven pro jednání.
Rozhodnutí v případu Andreje Babiše obviněného z napomomáhání dotačnímu podvodu bude mít nejspíš dříve v rukách nová Poslanecká sněmovna než prvoinstanční soudce Jan Šott.
Rozhodnutí v případu Andreje Babiše obviněného z napomomáhání dotačnímu podvodu bude mít nejspíš dříve v rukách nová Poslanecká sněmovna než prvoinstanční soudce Jan Šott.
Stačily pouhé čtyři roky, jedno volební období a česká politika se začala měnit tak, že už nikdy neměla být stejná. A stáli u toho dvě dominantní osobnosti nultých let Mirek Topolánek a Jiří Paroubek.
Novelu občanského zákoníku týkající se zásadních změn v rodinném právu schválila koncem května poslanecká sněmovna. V pátek o ní budou hlasovat senátoři. Mezi odbornou veřejností se ale proti změnám v rodinném zákoně zvedla vlna kritiky. Vznikla petice, kterou iniciovaly advokátky praktikující rodinné právo Daniela Holá a Markéta Chudáčková a psycholožka Helena Petrová. Podle nich novela