Zdánlivě nekonečná válka v Gaze komplikuje vztahy Izraele se zbytkem světa. Zatímco po masakru ze 7. října se židovskému státu dostalo v boji proti teroristům z Hamásu široké podpory západních demokracií, dnes je pokračování války provázené alarmující humanitární situací předmětem ostré kritiky velké části tradičních spojenců. K posunu možná dochází dokonce i uvnitř Trumpovy administrativy, která přitom zpočátku dávala vládě izraelského premiéra Benjamina Netanjahua volnou ruku v Gaze. Část Trum
Tváří v tvář katastrofě, kterou zažívá Gaza, si někteří politici a propalestinští aktivisté myslí, že až zavládne příměří a z politiky zmizí izraelský premiér Benjamin Netanjahu, šance Palestinců na samostatný stát zase stoupnou. Francouzský prezident Macron proto řekl, že jeho země uzná v září Palestinu. Je to naivní a neznalý pohled na řešení složité situace. Většina Izraelců, bez ohledu na Netanjahua, takový stát odmítá a po masakrech z října 2023 o tom židovský stát vůbec nebude uvažovat. A