Výzvy Evropské unie a NATO ke zvýšení výdajů na obranu nenacházejí mezi občany evropských států velkou odezvu. Podle průzkumu Eurobarometru nejsou lidé ochotni utrácet větší peníze za obranu, a to i přes rostoucí varování před rizikem budoucích konfliktů. Místo toho by investovali spíše do zdravotnictví, vzdělávání nebo ochrany klimatu. Pouze necelá čtvrtina (23 procent) obyvatel Evropské unie si přeje, aby EU využívala své finanční prostředky k vojenským účelům. Obranné schopnosti a infrastrukt
Rodičovský pár se soudil o způsob, jakým vláda Petra Fialy od roku 2024 navýšila rodičovské příspěvky. Soudy nyní rozhodly, že určovat nárok podle věku dítěte, není diskriminační.
Je zcela férové a spravedlivé, aby se Evropa postavila na vlastní nohy a vynakládala na obranu více prostředků než v minulosti, řekl v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Odborový předák Josef Středula nicméně upozorňuje, že není jasné, kde Česko na vyšší vojenské výdaje vezme peníze. Předseda národní rozpočtové rady Mojmír Hampl dodal, že Unie má v současnosti mnoho drahých priorit a některé z nich bude nutné přehodnotit.
Spor, kdo má zaplatit školní kuchařky, uklízečky, školníky či administrativní pracovníky, řeší Senát. Rozhoduje o novele školského zákona, která obsahuje převod financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje jako zřizovatele škol. Podporuje to ministr školství Mikuláš Bek, kategoricky proti jsou školské odbory a opozice.