Na jihu Čech řádila před 100 lety rozsáhlá povodeň. Po 14 dnech byla už druhá v pořadí.
Přesně před 100 lety zemřel slavný český malíř, autor opony Národního divadla Vojtěch Hynais.
Léto 1925 patřilo tradičním vojenským manévrům první republiky. Na pražské periferii i na jihovýchodním Slovensku se před očima tisíců diváků odehrávaly cvičné bitvy jízdy, pěchoty i motorových zbraní. Vojáci cvičili v místech, kde ještě před šesti lety skutečně bojovali.
Srpen 1925 přinesl do Čech tropické teploty, které ve stínu přesahovaly 33 stupňů a na slunci se blížily padesátce. Po několika dnech horka pak ale přišla ničivá bouře s vichřicí a bleskovými povodněmi. Řádění živlů bralo domy, úrodu i lidské životy.
V létě 1925 už bylo jasné, že si Češi zvykli na nový způsob pohřbívání – žehem. Lidové noviny tehdy informovaly o výrazném nárůstu zpopelnění v městských krematoriích v Praze a Pardubicích.
Režisér a výtvarník Zdeněk Smetana, který se narodil před 100 lety, 26. července 1925, vytvořil řadu postaviček, které se zařadily do zlatého fondu českého animovaného filmu. Skřítci Křemílek s Vochomůrkou, psíci Štaflík a Špagetka, nesmělá Malá čarodějnice či neposeda Rákosníček, ti všichni baví, těší a vychovávají už několikátou generaci dětí. Smetana sice zpočátku kreslil i vážnější témata, tou pravou láskou se ale pro něj staly děti.
Sexuální revoluce sovětského typu – tak by se dalo nazvat období 20. let 20. století v bolševickém Rusku, kde se intimní vztahy zbavovaly starých konvencí. Podle článku Bolševici a láska, který 23. června 1925 přetiskly Národní listy z moskevské Pravdy, panovala v tehdejší společnosti sexuální nevázanost, cynismus a ideologické odůvodnění promiskuity. Dívka, která sex odmítala, byla označena za „měšťačku“, pohlavní styk měl být „zdarma a kdykoli“.