Žádná invaze s leteckými údery a pěchotou, která se valí přes hranice pobaltských států. Moskva na koordinovaném postupu proti státnímu zřízení Litvy, Lotyšska a Estonska pracuje dlouhodobě, skrytě a důkladně. Využívá početných rusky mluvících menšin, jež jsou nespokojené s integrací do společností jednotlivých států, tvrdí ve své analýze pro deník Kyiv Post finský expert na mezinárodní vztahy Timo Hellenberg.
Počátkem srpna uplyne osmdesát pět let od chvíle, kdy Stalin anektoval pobaltské státy – Litvu, Lotyšsko a Estonsko. Na obnovení nezávislosti čekaly půl století. Tajný protokol k německo-sovětskému paktu o neútočení z 23. srpna 1939 doplněný tajným dodatkem k sovětsko-německé smlouvě o hranicích a přátelství ze září přiřknul do sféry vlivu Sovětskému svazu vedle východního Polska také Finsko, všechny pobaltské státy a rovněž Besarábii, která byla od roku 1918 součástí Rumunska.