Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir znovu vyzval k tomu, aby židovský stát obsadil Pásmo Gazy a podpořil dobrovolnou emigraci Palestinců z enklávy. Prohlásil to navíc na Chrámové hoře v Jeruzalémě, která je posvátná pro muslimy i židy. Podle serveru The Times of Israel se tam poprvé otevřeně pomodlil, což židé nesmějí.
Hamás zveřejnil video se záběry izraelského rukojmího Evjatara Davida. Je na nich vyhublý a vypočítává dny, kdy nejedl. Promlouvá i k izraelskému premiérovi Netanjahuovi s tím, že má pocit, že byl zcela opuštěn.
Íránský islamistický režim se snaží vzbudit nacionalistické nadšení, aby na svou stranu znovu získal obyvatelstvo, které mu vyčítá neschopnost ochránit jej během války s Izraelem. Přejímá přitom dědictví perské civilizace předcházející islámu, kterou dříve kritizoval. Tento posun podle pozorovatelů ukazuje na selhání íránské verze revolučního islamismu.
Tel Aviv - Plán je neprodlužovat válku v Pásmu Gazy, ale ukončit ji. Rodinám rukojmích zadržovaných v Pásmu Gazy to dnes řekl zvláštní zmocněnec americké vlády pro Blízký východ Steve Witkoff, podle...
Hnutí Hamás se nevzdá ozbrojeného odporu, dokud nebudou plně obnovena národní práva palestinského lidu a nevznikne nezávislý a suverénní palestinský stát s Jeruzalémem jako hlavním městem. Hnutí to dnes uvedlo v prohlášení, z něhož cituje agentura Reuters. Minulý týden byly v Kataru pozastaveny rozhovory mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás o dočasném příměří. V posledních dnech zároveň přibývá západních států, které ohlašují záměr uznat existenci Státu Palestina. Izrael zároveň čelí narůs
Íránská vláda řeší své bezpečnostní selhání. Během krátké války s Izraelem se ukázalo, že země je prošpikována izraelskými agenty. Úřady už našly obětního beránka – stali se jím přistěhovalci z Afghánistánu.
S prohlubující se humanitární krizí v Gaze se stále více mluví o tom, jaký společný postoj by Evropská unie měla zaujmout. Uvnitř se vede spor o tom, zda a jak sankcionovat Izrael za situaci v Gaze.
Čas do 8. srpna dal americký prezident Donald Trump ruským představitelům k tomu, aby uzavřeli mírové ujednání s Ukrajinou. Poslední ruské útoky na Kyjev a další města označil za odporné. Jeho zvláštní vyslanec Steve Witkoff má zamířit v příštích dnech do Moskvy poté, co ukončí svou aktuální misi v Izraeli. Americký prezident Trump ve čtvrtek uvedl, že jeho zvláštní vyslanec Steve Witkoff v příštích dnech zamíří do Ruska, aby tam projednal jeho výzvy k ukončení válečného konfliktu na Ukrajině. I
KOMENTÁŘ / Zatímco je v centru světové pozornosti nesporně dramatická situace v Pásmu Gazy, oči aktivistů, lidskoprávních organizací a do značné míry i médií se odvracejí od právě probíhajícího masakru drúzské menšiny v Sýrii. Drúzové jsou náboženská a etnická skupina. V oblasti Blízkého východu, kde je etnicita chápána poněkud jinak než v Evropě, se mnohdy lidé identifikují spíše s náboženstvím. Obývají roztroušené enklávy v Libanonu, Izraeli, Jordánsku a v Sýrii, poměrně početná komunita žije
Tel Aviv - Humanitární pohroma v Pásmu Gazy se vymyká představivosti, řekl podle agentury AFP německý ministr zahraničí Johann Wadephul, který dnes přicestoval do Izraele na oficiální návštěvu. Izrael...
Poslankyně Evropského parlamentu Markéta Gregorová podporuje dvoustátní řešení v izraelsko-palestinském konfliktu a očekává, že Evropský parlament v září zaujme jasnější postoj k uznání Palestiny jako státu. Zdůrazňuje však, že klíčem zůstává dohoda obou stran a tlak na příměří. Odsoudila pak fakt, že se v Gaze u center humanitární pomoci střílí, považuje to za „obří chybu Izraele“. Kritická je i k nové celní dohodě mezi Evropskou unií a Spojenými státy, kterou považuje za nedostatečnou z pohled
Izraelská armáda čelí krizi. Řada záložníků odmítá bojovat v Pásmu Gazy z politických i morálních důvodů a postup vlády kritizují i někteří generálové ve výslužbě. Tisíce vojáků trpí psychickými problémy a přibývá sebevražd. Jeruzalém trvá na pokračování vojenských operací v Gaze s tím, že totální likvidace teroristického hnutí Hamás je nutná k zajištění bezpečnosti židovského státu, a odmítá, že by se jeho síly dopouštěly válečných zločinů.
Kanadský premiér Mark Carney ve čtvrtek oznámil záměr Kanady uznat na zářijovém Valném shromáždění OSN Stát Palestina, podmíněný závazkem Palestinské samosprávy k reformám. Izraelské ministerstvo zahraničí plány Kanady odsoudilo.
Francie jako první ze členů G7 uzná Palestinu, následovat by ji však mohla i Velká Británie. Rozhodnutí Paříže vyvolalo nadšené reakce u palestinských představitelů a naopak odsuzující včetně slov o „zradě blízkého spojence“ u těch izraelských. Podle francouzského prezidenta Macrona je příměří v Gaze a záchrana civilistů urgentní, izraelský premiér Netanjahu pak stále tvrdí, že nic jako vyhladovění tamního obyvatelstva neexistuje.
Kanada má v úmyslu v září na Valném shromáždění OSN uznat Stát Palestina, oznámil kanadský premiér Mark Carney. Podmiňuje to ale závazkem Palestinské samosprávy k reformám, včetně zásadních změn její vlády a uspořádání parlamentních voleb v roce 2026, na nichž se nebude smět podílet teroristické hnutí Hamás. Další podmínkou je demilitarizace palestinského státu.
Izrael veřejně odsoudil plány Kanady uznat Stát Palestina. Podle Izraele tím poškozuje snahy o příměří a předání rukojmích. Kritikem kanadského prohlášení je i americký prezident Donald Trump. Ten v reakci prohlásil, že bude obtížné nyní dosáhnout s Kanadou obchodní dohody. Úřad kanadského premiéra Marka Carneyho zatím nereagoval na žádost o komentář, informovala agentura Reuters.
Tel Aviv/Washington - Izraelské ministerstvo zahraničí odsoudilo plány Kanady ohledně uznání Státu Palestina. Kanadský premiér Mark Carney ve středu oznámil, že jeho země to má v úmyslu udělat na zářijovém...
Tel Aviv/Washington - Izraelské ministerstvo zahraničí odsoudilo plány Kanady ohledně uznání Státu Palestina. S kritikou se připojil také americký prezident Donald Trump, který prohlásil, že kvůli...
Kanada má v úmyslu v září na Valném shromáždění OSN uznat Stát Palestina, oznámil ve středu kanadský premiér Mark Carney. Podmiňuje to ale závazkem Palestinské samosprávy k reformám, včetně zásadních změn její vlády a uspořádání parlamentních voleb v roce 2026, na nichž se nebude smět podílet teroristické hnutí Hamás. Další podmínkou je demilitarizace palestinského státu.
Ottawa - Kanada má v úmyslu v září na Valném shromáždění OSN uznat Stát Palestina, oznámil dnes kanadský premiér Mark Carney. Podmiňuje to ale závazkem Palestinské samosprávy k reformám, včetně zásadních...
Kanada má v úmyslu na zářijovém Valném shromáždění OSN uznat Stát Palestina, oznámil kanadský premiér Mark Carney. Podmiňuje to ale závazkem Palestinské samosprávy k reformám, včetně zásadních změn její vlády a uspořádání parlamentních voleb v roce 2026, na nichž se nebude smět podílet teroristické hnutí Hamás. Další podmínkou je demilitarizace palestinského státu.
Kanada má v úmyslu v září na Valném shromáždění OSN uznat Stát Palestina, oznámil ve středu kanadský premiér Mark Carney. Podmiňuje to ale závazkem Palestinské samosprávy k reformám, včetně zásadních změn její vlády a uspořádání parlamentních voleb v roce 2026, na nichž se nebude smět podílet teroristické hnutí Hamás.
Uznání Státu Palestina nepovažuje ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v současné situaci za produktivní. Gazu podle něj fakticky ovládá teroristické hnutí Hamás. K takovému kroku musí vést vzájemná dohoda, řekl na středeční tiskové konferenci v pražském Černínském paláci.
Teroristické hnutí Hamás musí složit zbraně a vládu v Pásmu Gazy předat Palestinské správě, izraelská armáda se odtamtud musí stáhnout. Vedle Izraele by měl vzniknout samostatný demilitarizovaný stát Palestina v hranicích zahrnujících Západní břeh Jordánu, Pásmo Gazy i východní Jeruzalém. To jsou některé z bodů deklarace, k níž se připojila Liga arabských států, Evropská unie a dalších 17 zemí včetně Británie, Turecka, Kanady či Japonska. Příslušné konference v New Yorku se celkem zúčastnilo 125